Stodulky

Martin Čáslavský bydlí ve Stodůlkách.

Dobrý den, zde bude prezentace jednoho z obyvatel Stodůlek – Martina Čáslavského.

Na stránkách se momentálně pracuje, takže zatím zde najdete pouze 2 fotky.

Neoficiální www stránky Martina Čáslavského klikněte zde: Martin Čáslavský

[ad#wp-slimakwww-text]

—————-

Povidaj si dva z IT:

– Predstav si, vcera jsem se seznamil s nadhernou blondynou.
– Ty mas ale stesti.
– Pozval jsem ji k sobe, trochu jsme pili, objal jsem ji…
– No a co dal?
– Najednou mi rika: Svlikni me!
– Teeeda… pokracuj
– Svliknul jsem ji teda sukni, kalhotky, pak jsem ji posadil na stul vedle notebooku…
– Nepovidej, ty sis koupil notebook? Co ma za procesor?

—————-

Možná to vypadá, že mám něco proti cikánum, ale tento vtipek jsem si neodpustil:

——–

Cikan si dela autoskolu, projede v poradku krizovatku a instruktor se ho pta:

“Jen tak pro zajimavost – co tam bylo za znacku?”

“No jo, hlinikova, vratime se?”

——-

Domácí zvířata soutěží, které nažene nejvíc hrůzy.

Prase říká:

“Vyválím se v blátě, začnu chrochtat a běhat, drůbež se poleká a uteče ode mě.”

Býk povídá:

“Zvednu vysoko hlavu, trochu zafuním, rozběhnu se po louce a rozeženu všechny krávy a ovce.”

Kuřátko lehce prohodí:

“Lehnu si a budu dělat, že jsem mrtvé. A půl republiky se posere strachy.”

Jeden starší víipek, pro lepsi naladu:

—————————–
[ad#wp-slimakwww-text]

Ž – žena

M – muž

Ž: Dala bych si chipsy.

M: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.

Ž: Jak vypadám?

M: No jak bys vypadala.

Ž: To se tě právě ptám.

M: Mně je to přece jedno.

Ž: Tobě je jedno jak vypadám?

M: Ale není mi to jedno, co furt máš?

Ž: Já nic nemám, jen že jsi říkal, že blbě vypadám.

M: Cože jsem říkal?

Ž: No že blbě vypadám.

M: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.

Ž: Jak moc?

M: Co jak moc?

Ž: Jak moc se ti líbim?

M: No normálně – moc.

Ž: Tak normálně nebo moc?

Kdo je Martin Čáslavský ? Je to hodny kluk, ktery hraje pexeso, rad vypravi vtipy, rad se foti. Ma take spoustu kamaradu.

M: No moc, no.

Ž: A jak moc?

M: Šmarjá, moc moc. Necháš mě dívat?

Ž: Já tě rušim? Tak já tě rušim a blbě vypadám, že jo. Já tady

taky nemusim být.

M – mlčí /Nemusíš/

Ž: Ty mlčíš? Takže tu nemusim být?

M: Cože? Ale jistě že tu musíš být.

Ž: Musim? Tak já musim? Jisteže musim! Kdo by ti pral a vařil,

že? M: Ale přece víš, že tě miluju.

Ž: Nevím. Jak to mám vědět? Jak mě miluješ?

M: /Montoya se tlačí na Schumachera/ Co? Cože? Jo, miláčku,

určitě máš pravdu?

Ž: Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!

M: Počkej prosímte chvíli. Jedou 49 kolo, ještě tři a budeme si

povídat. Ž: Musím ještě žehlit.

M: Tak běž žehlit.

Ž: Jisteže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.

M: /úpění/ Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlim já.

Ž: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala.

Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.

M: Nikdy.

Ž: No jistě, to jsi celej ty.

M: Dáš už pokoj, prosím tě? Za chvíli bude konec.

Ž: Ne za chvíli. Hned je konec. Mám toho dost. Jdu pryč. Nebudu

utrácet svý mládí s někým, jako seš ty.

M: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím tě chvilku mlčet?

M – odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě.

Ž – naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů.

Ž: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co ?

M – Zoufale chytá hlavu do dlaní…